Termín hydrocefalus pochází z řečtiny: hydro = voda, kephale = hlava a znamená zvýšenou akumulaci tekutin (mozkomíšního moku) v dutinách mozku - mozkových komorách. Za hodinu se vytvoří asi 15-30 ml moku. Celkové množství moku v komorách a subarachnoidálních prostorech u dospělého člověka je asi 150 ml a obměňuje se třikrát za den. Od místa tvorby do místa vstřebávání musí mozkomíšní mok projít celým komorovým systémem mozku. Průtok moku může být narušen v kterémkoliv místě systému – v případě překážky hovoříme o obstrukčním hydrocefalu. Pokud je porucha až v místě vstřebávání (resorpce), mluvíme o hyporesorpčním hydrocefalu.

Příčiny hydrocefalu

Vzácně může být hydrocefalus vrozený nebo spojený s vývojovými poruchami jako je spina bifida (vrozený defekt vývoje páteře a míchy) nebo encefalokéla. Častěji je hydrocefalus získaný následkem krvácení, úrazů hlavy, infekcí (zánět mozku, zánět mozkových blan) nebo po operacích mozku.

Příznaky 

Příznaky hydrocefalu se mohou v jednotlivých případech lišit, nejčastější příznaky jsou uvedeny níže.

Příznaky hydrocefalu u kojenců: zrychlený růst hlavy, vyklenutí fontanely, ztenčená a napjatá kůže hlavy, rozestupování kostí hlavy, zvýraznění žil na hlavě, zvracení, nechutenství, dráždivost

Příznaky hydrocefalu u batolat a větších dětí: zrychlený růst hlavy, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, horečka, rozmazané nebo dvojité vidění, dráždivost, spavost, zpomalení rozvoje řeči a chůze, špatná koordinace, změny osobnosti, zhoršená koncentrace, záchvaty, nechutenství

Příznaky hydrocefalu u dospívajících a dospělých: bolesti hlavy, spavost, zhoršení koordinace, inkontinence moči a stolice, rozmazané nebo dvojité vidění, zhoršení mentální výkonnosti

Příznaky hydrocefalu u starších osob: zhoršení koordinace při chůzi, porucha paměti, bolesti hlavy, inkontinence moči a stolice

Diagnostika

klinické vyšetření, ultrazvukové vyšetření (u kojenců a malých dětí), CT – výpočetní tomografie, MR - magnetická rezonance,

LIT - lumbální infúzní test (speciální vyšetření resorpční kapacity)

Nejčastějším výkonem je ventrikuloperitoneální zkrat (shunt) odvádějící mok z mozkových komor přes jednocestný ventil do dutiny břišní pod kůží. Průtok moku je regulován podle zvoleného otevíracího tlaku ventilu. Návrtem v lebce zavede neurochirurg do komorového systému katetr (hadičku), která podkožím vede až do dutiny břišní, kde se mok vstřebává. Někdy (například u nemocného po mnoha operacích břicha) je vhodnější zavést drenážní hadičku přes žilní systém do srdce. 

Ukázka chůze nemocného před a po operaci hydrocefalu

Obstrukční hydrocefalus

je způsoben překážkou (obstrukcí) která leží v cestě volného proudění mozkomíšního moku z místa produkce do místa jeho vstřebávání. Ve vybraných případech lze řešit endoskopicky - tzv. III.ventrikulostomií. V takovém případě je endoskopicky vytvořen otvor ve spodině III. komory a moku je nabidnuta zkratka obcházející překážku. Na videu je zachycen průběh operace - z postranní komory je nástrojem proniknuto do III.komory, koagulací je vytvořena komunikace a otvor jezvětšen balonkem.

Definice

hydrocefalus – patologické rozšíření komorového systému způsobené nahromaděním mozkomíšního moku

obstrukční hydrocefalus – rozšíření komorového systému způsobené narušením pasáže mozkomíšního moku v důsledku obstrukce likvorových cest

normotenzní hydrocefalus – rozšíření komorového systému způsobené poruchou vstřebávání mozkomíšního moku

shunt – uměle vytvořená spojka mezi komorovým systémem a jinou tělní dutinou (nejčastěji břišní)

ventrikulomegalie – rozšíření komorového systému

LIT - lumbální infúzní test

LD - lumbální drenáž